V úterý 1. 6. 2021 pan prezident podepsal návrh novely zákona o ČNB, který mimo jiné prodlužuje možnost tzv. kvantitativního uvolňování ČNB z konce letošního roku 2021 na neomezeně dlouhou dobu. Co to znamená?

Představte si, že máme pekaře, dodavatele rohlíků do místní prodejny pečiva. Je to pekařův důležitý příjem, protože jeho další příjmy se snižují. Je často nemocný, občas si dopřeje nějaké to cigárko, lahvinku, prostě to celkově trošku dře, jde to s ním od desíti ke čtyřem. Prodejna však neprodává rohlíky pouze od něj, ale i od řady jiných dodavatelů. Má tedy zájem na tom, aby je nabízel co nejčerstvější, v co nejvyšší kvalitě a za co nejnižší cenu, protože v opačném případě by je zákazníci, samozřejmě v ideální situaci, kupovali od jiných dodavatelů.

Jak čas běží, situace se nelepší, ba spíše naopak. Pekař je nemocný stále častěji, energie má čím dál méně, prázdných lahvinek naopak stále více. To se samozřejmě projeví na kvalitě jeho rohlíků, které už nejsou zdaleka tak čerstvé. Kdo by vstával ve 3, aby pekl čerstvé rohlíky, když je možné je upéct trochu dopředu, pak zamrazit a další den rozpéct. Někteří zákazníci si toho už ale začali všímat a tak jeho rohlíky jdou na odbyt stále méně. Je zde však stále spousta zákazníků, kteří to prostě neřeší a jsou rádi, že jeho pečivo není vyprodané, když si přijdou nakoupit v 5 odpoledne. Možná je také osloví cena, která se oproti ostatním tolik nezvyšuje či dokonce snižuje. Pekařovy příjmy z rohlíků už nejsou, co bývaly, ale přece jen mu to ještě stačí. K tomu, aby se nad sebou zamyslel a něco změnil ve svém životním stylu a tím i ve kvalitě rohlíků, ho nic extra nenutí, protože pořád ještě nějaké zákazníky má.

Co čert nechtěl (a rozhodně by to nikdy nikoho nemohlo napadnout :D), přijde nějaká životní nesnáze. Na pekařovu střechu nad hlavou spadne strom nebo vážně a dlouhodobě onemocní on či někdo z jeho nejbližších. Samozřejmě nemůže zaplatit ani firmu ani léčbu s ošetřováním, prostě je to všechno na jeho bedrech. Pak dostane ale spásnou myšlenku a tluče se do hlavy, že jej to nenapadlo dříve. Vždyť přece má jednoho vzdálenějšího kamaráda miliardáře, který se sice zavázal kvůli historickým zkušenostem mu už víckrát nepomáhat, ale nenakupovat v místní prodejně pečiva se nezavázal. Co kdyby tedy rohlíky stále horší kvality nakupoval v prodejně on? Miliardář to na svém kontě ani nepozná a pekaře to může zachránit od nevyhnutelného. Jak geniální nápad! Aby to nevypadalo tak divně, tak pekařův kamarád rohlíky po nákupu nevyhodí, ale okamžitě zamrazí s tím, že až se z toho srabu jednou pekař dostane, zpět je dodá do prodejny zákazníkům k nákupu. Tím se vlastně kamarád z celé akce vyváže, vše se vynuluje a tedy se vlastně nic neděje. Takže zatímco pekař už nějaké rostoucí výdaje nemusí v podstatě řešit, neboť stačí dodat do prodejny více rohlíků, které kamarád ochotně nakoupí, kamarádovi se v pěkně velkém mrazícím boxu kupí tuny pečiva, které už by snědli pouze největší odvážlivci. Bodejť by taky ne, když už pekař nemá čas je péct přímo sám, ale peče je jeho soused, vyučený koželuh, který s ním již řadu let hledá štěstí na dně malých skleněných lahviček.

Jeho situace není úplně nejrůžovější, nicméně aspoň nemusí řešit už konečně ty zatracený prachy. Byl to ale tak skvělý nápad s tím kamarádem miliardářem, že další dodavatelé do prodejny pečiva se nechali inspirovat a našli si také svého miliardáře. V poslední době se k němu dokonce dostalo, že i poslední dodavatel, jiný pekař, si našel svého miliardáře. Dlouho váhal, protože se mu to celé zdálo trochu divné, ale nakonec si řekl, že když to dělají všichni ostatní a funguje to, tak by přece byla hloupost toho také nevyužít.

Miliardář si to přece může dovolit po neomezeně dlouhou dobu a pekař má zatím čas řešit důležitější věci než peníze. A až se z toho jednou dostane, vyřeší opravu střechy, nemocného bližního, přestane pít, kouřit, začne pravidelně běhat, cvičit a vzdělávat se, pak už svého miliardáře potřebovat nebude.

Na výše uvedeném přirovnání jsem se snažil jen velmi zhruba přiblížit aktuální situaci na poli měnové politiky. V pozadí našeho dodavatele rohlíků jsou vyspělé („bohaté“) země světa a aktér Česká národní banka (ČNB) je v příběhu kamarád miliardář posledního dodavatele rohlíků, poslední dodavatel je tedy ČR.

ČNB samozřejmě není poslední centrální bankou, která by k politice kvantitativního uvolňování směřovala (dosud tento nástroj nevyužila), ale spíše patří ke konzervativnějším centrálním bankám, neboť ty první začaly již v roce 2008. Od té doby se k hlavním centrálním bankám v USA, EU, Velké Británii nebo Japonsku přidávají stále další a další, v poslední době pak i centrální banky střední Evropy.

Jak bylo znázorněno na příkladu dodavatele rohlíků, dluhy většiny zemí světa, zejména pak zemí vyspělých, dosahují rekordních výší. Také se stále zrychluje jejich nárůst, zatímco nejrůznější problémy stále narůstají (alkohol, cigaretky a nemoci u našeho pekaře). K tomu, aby zadlužené země, které nejsou s to lépe hospodařit, nezbankrotovaly, je nutné, aby si jejich dluhopisy („půjč mi, já ti to vrátím i s úroky, tady na to máš papír“), někdo koupil (zákazníci v prodejně pečiva). Ten někdo je trh. Za normální situace trh rozhodne, kdo je a bude solventní (schopný dluh platit) a kdo ne. To se projevuje v ceně dluhopisu (ceně rohlíku). Když je o něj menší zájem, jeho cena klesá a výnos roste. Stejně to platí u firem, které využívají tento způsob financování. Pokud se dluhy stále zvyšují a trend je více než negativní a vypadá to, že tomu tak bude i nadále, vstoupí na trh měnová autorita daného státu (dané měny) a figuruje jako subjekt s neomezeným rozpočtem (miliardář). Jsme tedy v situaci, kdy o tom, zda má někdo skončit (zbankrotovat) již nerozhoduje trh, ale centrální bankéři (miliardář). „Ty si můžeme snadno představit jako osoby, které mají (samozřejmě ironicky) lepší informace než trh, jsou nezávislí a lépe tedy určí, kdo si zaslouží zachránit a kdo již ne. V jistém smyslu se tedy jedná o centrálně plánovanou ekonomiku, která, jak všichni víme, je léty prověřena jako dlouhodobě fungující systém zajišťující blahobyt pro většinu obyvatelstva.“

Pokračování v jednom z dalších článků.

6/2021