Když se zaměříme na krátkodobější výkyvy na akciových trzích způsobených změnou nálady, zjistíme k „velkému překvapení“, že buďto je vše růžové, nebo naopak všechno černé. Jen relativně krátkou dobu se nálada pohybuje kolem středu mezi těmito dvěma extrémy. Nahlédněme krátce na způsoby, jak se tržní sentiment měří a jak to s ním vypadalo v poslední době.

Asi nejpopulárnější nástroj k měření nálady na amerických akciových trzích je index strachu a chamtivosti od zpravodajské platformy CNN (https://edition.cnn.com/markets/fear-and-greed). Tento index je souhrnným indikátorem, který se skládá z 7 dílčích ukazatelů, jako je např. tržní volatilita, poptávka po dluhopisech, podíl akcií dosahujících ročních maxim proti těm na ročních minimech či třeba jak se aktuální hodnota akciových indexů liší od svého dlouhodobějšího klouzavého průměru. Index má stupnici o 100 bodech a hodnoty mezi 45 až 55 značí neutrální sentiment, hodnota nižší než 45 značí, že převažující emocí je strach, a nad 55 pak chamtivost. Hodnoty pod 25, resp. nad 75, pak extrém dané emoce. V letošním roce bylo dosaženo minima 23 bodů kolem půlky března při kolapsu amerických bank, naopak od začátku června do konce července se index pohyboval nad 75 body. To znamená, že téměř 2 měsíce v kuse letos trhy ovládala extrémní chamtivost. Dnes (17. 8.) hodnota ukazatele postupně sestoupila k 50 bodům, kde byla naposledy na začátku dubna.

Dalším zdrojem pro zjištění nálady na trzích je Americká asociace individuálních investorů (AAII), která se již od roku 1987 ptá investorů, jaký směr pohybu očekávají na akciových trzích v příštích 6 měsících (https://www.aaii.com/sentimentsurvey). Na týdenní bázi tak můžeme zjistit, kolik procent respondentů je optimistických (býčích), kolik pesimistických (medvědích) a kolik neutrálních. Rekord v podílů býků za poslední rok nastal 19. 7. 2023, kdy podíl dosáhl 51,4 %, zatímco dlouhodobý průměr je 37,5 %. Naopak nejvíce medvědů bylo 21. 9. 2022, kdy se jich sestávalo z 60,9 % oproti dlouhodobému průměru 31 %.

Pro zájemce o krásně barevné grafy s dlouhou časovou řadou na toto téma je publikován zdarma pro veřejnost v týdenní frekvenci report od Yardeni Research (https://www.yardeni.com/pub/stmktbullbear.pdf).

Jednotlivé zdroje mezi sebou pochopitelně významně korelují a v kratším horizontu několika týdnů až měsíců je lze používat jako tzv. kontrariánský signál. K tomu nejlépe slouží prostřední uvedený zdroj, neboť jak známo, individuální investoři jsou velmi často nejvíce optimističtí právě na krátkodobém akciovém vrcholu a opačně nejvíce pesimističtí na jeho krátkodobém dnu. Takže zatímco na podzim loňského roku jsme byli svědky velice negativní nálady, která neodpovídala aktuálním fundamentům/datům přicházejícím z americké ekonomiky, naopak letos v druhé polovině jara a na začátku léta došlo k přesně opačné situaci, kdy přes růžové brýle bylo, opět k velkému překvapení všech, vidět jen růžově.

Sentiment je třeba brát jako veličinu významně proměnlivou a současně velice nevyzpytatelnou, proto dopředu nikdy nelze s jistotou určit, v jaké chvíli se otočí a naopak jak dlouho může setrvat v extrémních, ba ještě extrémnějších hodnotách. Na tržní náladě je zajímavé, jak dokáže ovlivnit naprostou většinu účastníků trhu, kteří si mnohdy tohoto vlivu vůbec nejsou vědomi. Dat přicházejících z ekonomiky je vždy obrovské množství a takřka v každé fázi ekonomického cyklu ukazují často více či méně protichůdné závěry, proto si můžeme všimnout, jak v období převažující chamtivosti finanční trhy v podstatě nereagují na příchozí negativní informace a naopak přehnaně kladně reagují na ty pozitivní, v čase strachu je tomu naopak. Pochopitelně silně negativní či pozitivní událost dokáže náladu relativně snadno převážit. Trhy jsou v dlouhodobém horizontu efektivní, ale v tom krátkodobém ani náhodou. Jejich náladovost je i díky digitální době stále razantnější a rychlejší.

V posledních měsících jsme byli na amerických akciových trzích svědky učebnicové „bear market rally“ (rally medvědího trhu), která dost možná stále neskončila a velkou část účastníků trhu přesvědčila o startu nového býčího trhu v souvislosti s pohádkou zvanou „soft landing“ (měkké přistání) americké ekonomiky. Tato rally medvědího trhu nebo také „short covering rally“ (rally uzavírání spekulativních prodejních pozic) je hluboce zakódována do DNA každého dlouhodobějšího poklesu akciových trhů a velice úzce souvisí právě s tržním sentimentem. Obrovská negativní nálada v druhé polovině minulého roku tak vytvořila ideální podhoubí pro velmi intenzivní růst amerických akciových indexů v letošním prvním pololetí bez ohledu na zhoršující se nejen předstihové ukazatele.

Určitým dalším stupněm nebo doplňkem extrémní chamtivosti na trzích je tzv. efekt FOMO (fear of missing out), kdy se investoři strachují, že by mohli zameškat významný růst určitého aktiva/ nastávajícího býčího trhu, a proto ve velkém nakupují jako oteklí. To nádherně vidíme na humbuku kolem AI, kdy na přelomu tisíciletí se investoři domnívali, že internet spasí celý svět během několika let. A teď to stejné očekávají od umělé inteligence. Některé akcie byly tehdy tak nadhodnocené, že po splasknutí bubliny se na původní (nominální!) hodnotu dostaly klidně za více než dekádu a např. akcie firmy Cisco Systems se dnes obchodují za 54 USD a na svoji maximální úroveň z roku 2000 ve výši 80 USD se nedostaly dodnes (úchvatných 23 let). Nepřipomíná Vám to některé dnešní americké technologické akcie? Kdybychom tak odhlédli od dat přicházející z americké ekonomiky, tak začátek býčího trhu neboli akciové dno zatím nikdy v historii nebyl doprovázen efektem FOMO, ale naopak tím, že na akcie nechce nikdo sáhnout ani omylem. Každopádně všechno je jednou poprvé, avšak to bychom se dostali k jinému tématu, kdy tzv. perma bulls (permanentní býci) jsou velice známí tím, že argumentují „tentokrát je to jinak“. Pravda, nejočekávanější recese v historii USA se zatím zejména díky obrovským „covidovým“ stimulům, utrácení vlády USA jako ve válečném stavu a šílenství kolem AI nedostavila. Náladovost žádné základní zákonitosti změnit nemůže.

17/8/2023