Takže zatímco na jaře byl rozdíl mé prognózy a té od ČNB 2,5 procentního bodu u HDP a 2,4 p. b. u inflace, nyní se rozdíl snížil na 0,7 p. b. u HDP a 1,9 p. b. u inflace. Samozřejmě do poslední chvíle se může cokoliv změnit. Pro kontext jsem ještě uvedl prognózu Mezinárodního měnového fondu (MMF) z října 2023, z níž je patrné, že MMF předpovídal pro ČR vyšší inflaci v roce 2024 než já.⁸ Docela vtipné pak je, jak MMF za jeden měsíc stačil změnit prognózu růstu HDP a v listopadu již uvádí změnu růstu produktu pro ČR v příštím roce z 2,3 % na 1,2 %. Pro letošní rok očekává MMF pokles HDP v Česku o 0,4 procenta. V příštím roce by ale měl vzrůst o 1,2 %.⁹

O modelech ČNB a o tom, jak se v minulosti dařilo krotit inflaci a s jakými náklady, nebo o implikacích pro současnou měnovou politiku, pojednává velmi čtivě a stručně respektovaný ekonom David Navrátil z České spořitelny, a jsem rád, že svým přístupem tak podporuje i moje texty.¹⁰

K jednomu Davidovi ještě přidám druhého (těšícímu se též významnému respektu), jímž je ten s příjmením Vávra. „Vždyť skeptičtí už jsou i oni. Neustále svůj odhad posunují. Nejdřív guvernér mluvil o návratu dvouprocentní inflace v první polovině roku 2024, teď už to je podle něj kdykoli během příštího roku. To jen potvrzuje, že nemají vůbec tušení, co se bude dít. A vzhledem k tomu, co dělají, nemají už ani žádné páky, jak to nějak řídit.“ „Vedení ČNB nemá tušení, co se bude dít s inflací.“ ¹¹

Pokud zůstaneme u toho, že v ČNB prostě zrovna nemají správnou konstelaci hvězd, řekněte mi prosím, proč podobné se děje i třeba na ministerstvu financí? Pro letošní rok počítalo ministerstvo s růstem HDP v dubnu o 0,1 %, v srpnu s poklesem o 0,2 %¹² a v listopadu s poklesem o 0,5 %¹³. Pro příští rok snížili výhled růstu v srpnovém odhadu na 2,3 % a v listopadovém na 1,9 %. Důvodem zhoršení odhadů pro letošní rok je prý slabší spotřeba domácností. Jak je možné, že přes nejvyšší růst cen v Evropě a s tím souvisejícím významným poklesem reálných mezd jsou překvapeni z velmi slabé spotřebitelské poptávky, která se jaksi nechce zotavit?

Pro zajímavost pak ještě uvedu odhad růstu německé ekonomiky. „Německá vláda na letošní rok počítá s propadem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta, na příští rok očekává růst o 1,3 procenta.“¹⁴

Vzhledem k nastíněným scénářům loni v říjnu se nyní stále více přikláním k tehdy nejpravděpodobnější variantě deflačního scénáře. Zvyšuji jeho pravděpodobnost z 55 % loni v říjnu na 70 %. Americká centrální banka FED, ECB i ČNB byly opožděné v reakci na včasné zvyšování úrokových sazeb v posledních 2 letech, nyní jsou pro změnu zpožděné v opačném směru. Jedinou cestou, jak alespoň zmírnit následky recese počínající v příštím roce, je začít již nyní snižovat úrokové sazby. Zpoždění monetární politiky v délce 12-18 měsíců se již dostavuje v plné síle a inflační tlaky rychle polevují s tím, jak svižně západní ekonomiky brzdí. Pokud nemá dorazit druhá inflační vlna, kterou historie svými daty podporuje, bylo by lepší již nikdy neudělat stejnou chybu a snížit úrokové sazby fakticky k nule. Kvůli otálením s opatrným snižováním sazeb však zřejmě centrálním bankám západu nakonec nic jiného nezbyde a celý cyklus „boom-bust“ se zopakuje znovu, avšak s větší amplitudou a horšími dopady na řadové obyvatelstvo střední třídy.

Na jaře letošního roku jsme byli svědky pádu druhé, třetí a čtvrté banky v historii USA. Ceny nejdůležitějších cenných papírů na světě, amerických 10letých dluhopisů, klesly od roku 2020 o téměř 50 %. V případě 30letých byla hranice 50% poklesu překonána. Poprvé za přibližně 40 let klesá v letošním roce cena těchto dluhopisů třetí rok v řadě.¹⁵ To je přitom jen špička ledovce. Nerealizované ztráty držitelů těchto cenných papírů zejména z řad finančních institucí dosahují stovek miliard dolarů. To však pořád nestačí k tomu, aby si (nejen) trh přiznal pravdu. Akciový index S&P 500 se pohybuje k 8. 12. 2023 v těsné blízkosti 4 600 bodů.

Ano, recese v USA se stále oficiálně nedostavila, což je zejména důsledek obrovských fiskálních stimulů v posledních letech, poklesu míry úspor z 7-8 % před rokem 2019 k 3-4 % v posledních letech, významného načerpání úvěrů z let 2020-2022 s nízkými zafixovanými úrokovými sazbami, rekordně přehřátého trhu práce a aktuálního hospodaření vlády USA, kdy jsou deficity státního rozpočtu srovnatelné s 2. světovou válkou. Ekonomický cyklus nelze obelhat. Značně citovaný report velmi známé 107 let staré výzkumné instituce The Conference Board patří k nejlepším souhrnným indikátorům. Signalizuje recese v USA s mimořádnou přesností již desítky let. K velkému „překvapení“ recesi poprvé signalizoval již v srpnu 2022 s avizovaným počátkem ke konci téhož roku. A mýlil se. Aktuální report s rétorikou velmi brzkého nástupu recese v USA je z 20. listopadu.¹⁶

Dalších několik let se bude v ČR nést ve znamení očisty. A já jsem hluboce přesvědčen, že pozitivní důsledky nakonec významně převáží. A třeba bude jedním z nich i konečně jiná metrika v měření blahobytu společnosti než HDP.¹⁷ Už aby to bylo.

8/12/2023

Jedním z cílů tohoto a podobných článků je mimo jiné uvádět na pravou míru značně rozšířené mylné názory ve světě ekonomiky a financí, co nejlépe připravit na „zítřek a příští týden“ čtenáře z řad odbornější i laické veřejnosti. To vše bez katastrofických scénářů, významných emočních zkreslení a politických či ekonomických motivací.